K povinnostem členů jednotlivých orgánů společnosti

Ačkoliv zakladatelské dokumenty každé ze společností obsahují jistá specifika, v rámci tohoto článku shrnujeme základní zákonné povinnosti související s členství v orgánech obchodní společnosti.

  • Člen statutárního orgánu

Povinnost péče řádného hospodáře

Základní povinností statutárů je tzv. péče řádného hospodáře. Ustanovení § 159 odst. 1 občanského zákoníku ji vymezuje jako povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Dále ji doplňuje tzv. pravidlo podnikatelského úsudku v § 51 odst. 1 zákona o obchodních korporacích: „Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“

Pokud tedy statutár dodrží tyto minimální povinnosti, může při řízení společnosti přijmout rozumné podnikatelské riziko, aniž by musel mít strach z odpovědnosti za podnikatelský neúspěch společnosti. Péče řádného hospodáře v podstatě vyžaduje, aby statutár řídil společnost s takovou péčí, kterou by vynaložil při správě svého vlastního majetku.

Odpovědnost

Odpovědnost za újmu společnosti, kterou způsobil statutár porušením péče řádného hospodáře, je neomezená. Nelze ji omezit společenskou smlouvou ani smluvním ujednáním mezi společností a statutárem. I v případě, že by si společnost a statutár dohodli ve smlouvě o výkonu funkce, že se tato smlouva řídí zákoníkem práce, což je podle poslední judikatury teoreticky přípustné, nebude tím omezena odpovědnost statutára stanovená podle zákona o obchodních korporacích.

Povinnost jednatele podat na společnost insolvenční návrh

S péčí řádného hospodáře souvisí také povinnost statutárů podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli nebo při náležité pečlivosti měli dozvědět o úpadku společnosti. Jestliže statutár insolvenční návrh včas nepodá, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu způsobenou porušením této povinnosti, a to ve výši rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel. Přispěl-li statutár porušením svých povinností k úpadku společnosti, může soud na návrh insolvenčního správce dále rozhodnout o povinnosti statutára vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který získal, a to až za období 2 let zpětně, může také rozhodnout o povinnosti statutára poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku společnosti.

Pravidla o střetu zájmů v § 54 a násl. zákona o obchodních korporacích stanoví pro statutáry notifikační povinnost v situacích, kdy by mohlo dojít ke střetu zájmů společnosti a statutára nebo jeho spřízněných osob. Takovými situacemi jsou především uzavírání smlouvy, kde jednou smluvní stranou je společnost a druhou smluvní stranou sám statutár nebo osoba jemu blízka nebo osoba jím ovládaná či ovlivněná. Statutár musí o možném střetu zájmů nebo záměru uzavřít takovou smlouvu bezodkladně informovat ostatní statutáry, dozorčí radu, případně a zpravidla valnou hromadu.

Povinnost svolat valnou hromadu

Statutáři mají povinnost alespoň jednou za rok svolat valnou hromadu, která se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předešlého účetního období, tj. obvykle do 30. 6., protože do tohoto dne musí valná hromada projednat řádnou účetní závěrku společnosti. Valnou hromadu musí statutár svolat také v případě, kdy o to požádá minoritní společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10 % podíl na hlasovacích právech. V případě, že valnou hromadu statutár nesvolá, tak ji může svolat sám společník.

Povinnost zajistit řádné vedení účetnictví

K důležitým povinnostem statutárů patří povinnost zajistit řádné vedení účetnictví společnosti. Statutár zajišťuje zpracování účetní závěrky spolu s další korporátní dokumentací (výroční zpráva a zpráva o vztazích) a podepisuje ji a zveřejňuje ve sbírce listin obchodního rejstříku.

Zastoupení právnické osoby, která je členem voleného orgánu

Je-li členem voleného orgánu společnosti právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně. Zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, nahradí újmu jím způsobenou obchodní korporaci společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje. Na zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.

  • Člen dozorčí rady

Podle § 446 odst. 1 zákona o obchodních korporacích platí, že „Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.“. Podle odstavce 2, že „Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu s tímto zákonem nebo stanovami.“ Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.“ A podle odstavce 3 téhož ustanovení pak platí, že „Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.“

Základní kontrolní povinností dozorčí rady je tedy dohlížet na výkon působnosti představenstva a na realizaci podnikatelské činnosti společnosti. Při své dozorové činnosti dozorčí rada kontroluje, zda představenstvo vykonává svou působnost v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti. Dozorčí rada je oprávněna (a povinna) kontrolovat, zda členové představenstva jednají v souladu se zájmy společnosti a v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře neboli kontrolovat plnění právních povinností ze strany představenstva (jeho členů). Dozorčí rada je však oprávněna kontrolovat nejen činnost představenstva jako kolektivního orgánu, ale i jeho jednotlivých členů, a to jak zpětně v případě podezření, že došlo k porušení péče řádného hospodáře, ale i přednostně, tedy v případě, kdy zde žádné konkrétní ani obecné podezření není a kontrolní činnost má pouze preventivní charakter.

 

Ze zákona je každý člen dozorčí rady povinen svoji funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře a dozorčí rada jako celek by proto měla být kolektivním tělesem realizujícím kontrolní a dohledovou činnost profesionálně. Dozorčí rada není subjektem práva a odpovědnost za výkon funkce tak nenese jako orgán, ale nesou ji její jednotliví členové, a to podle okolností případu buď solidárně nebo individuálně.

 

Dozorčí rada není oprávněna zasahovat do výkonu činnosti představenstva s výjimkou případu, kdy od představenstva nebo jeho jednotlivého člena vyžádá poskytnutí konkrétních materiálů právě za účelem výkonu kontrolní činnosti. Dozorčí rada není oprávněna představenstvu udělovat pokyny k určitému jednání nebo jeho jednání podmiňovat svým souhlasem, a to s výjimkou zákonných případů.

Zákon o obchodních korporacích dává dozorčí radě k dispozici za účelem efektivního výkonu kontroly instrumenty, díky kterým je dozorčí rada oprávněna získávat informace o společnosti a je oprávněna zjednat si přístup i k informacím, které jsou pro společnost důvěrné nebo které podléhají smluvnímu utajení, mlčenlivosti apod. a jejichž vyzrazení by mohlo způsobit společnosti majetkovou (popř. i jinou) újmu. Základním oprávněním je nahlížení do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami společnosti.

Chcete-li se věnovat tomu, co k prosperitě Vaše společnost potřebuje, nechce paragrafy na nás. S jakoukoliv oblastí korporátního práva Vám rádi pomůžeme.

Článek je zpracován k datu uvedenému u příspěvku a informace v něm uvedené jsou aktuální k okamžiku uveřejnění. Informace v článku jsou obecné a nenahrazují právní radu pro Vámi řešenou konkrétní situaci.