Pokud je vaše pohledávka opodstatněná, vymahatelná a dlužník je solventní, nemusí vás její vymožení advokátní kanceláří stát vůbec nic.
Jak je to možné?
Věřitel, který se obrátí na advokáta z důvodu neplnění ze strany dlužníka, má dle zákona nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení. Tyto náklady hradí dlužník, nikoli klient.
Tento princip opakovaně potvrzuje i judikatura. Například Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 23. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 630/2016 (publikováno pod č. 1224/2017 Sb. NS), uvedl:
„Jestliže v projednávané věci byl žalovaný bez zavinění žalobce v prodlení s plněním svého závazku a postavení žalobce bylo z hlediska dalšího plnění žalované nejisté, žalobce důvodně (aby předešel soudnímu sporu) řešil uspokojení svého nároku mimosoudní cestou, a to prostřednictvím zástupce – advokáta […], který poskytnutím právních služeb za úplatu napomohl věc mezi účastníky vyřešit smírnou cestou […]“.
Z tohoto rozhodnutí plyne, že vynaložené náklady na právní zastoupení jsou v případě prodlení dlužníka účelně vynaložené a v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním dlužníka, čímž vzniká věřiteli nárok na jejich náhradu jakožto náhradu škody.
Podle občanského soudního řádu má navíc účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Zároveň občanský zákoník stanoví, že náklady účelně vynaložené k uplatnění práva má věřitel právo požadovat po osobě, která nesplnila svou povinnost dobrovolně. Právní služby poskytnuté advokátem právě za účelem dosažení plnění tak představují náklad, který je v příčinné souvislosti s porušením povinnosti dlužníka a vznikem újmy na straně věřitele.
Co je náhrada nákladů řízení a jak se stanovuje její výše?
Náhrada nákladů zahrnuje zejména soudní poplatek, odměnu za právní zastoupení a případně další hotové výdaje, které úspěšné straně ve sporu vznikly při uplatnění jeho práva. Zahrnují tak odměnu advokáta za zastupování při vymáhání pohledávky. Tato náhrada se přiznává soudem ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb, tzv. advokátním tarifem.
Podle vyhlášky advokátního tarifu náleží advokátovi odměna za každý úkon právní služby. Těmito úkony jsou např. převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, podání žaloby či návrhu na EPR, vyjádření, účast na jednání, podání návrhu na exekuci atd.
📃 Modelový případ z praxe
Klient požaduje vymožení částky 50 000 Kč.
- Postup:
- Klient předloží podklady (např. fakturu, smlouvu, komunikaci).
- Advokát sepíše a odešle předžalobní výzvu.
- Pokud dlužník nereaguje, je podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR).
- Po nabytí právní moci následuje případně exekuce.
- Náklady právního zastoupení ve výši dle advokátního tarifu:
- Převzetí a příprava zastoupení: 3 100 Kč
- Sepis předžalobní výzvy: 3 100 Kč
- Podání návrhu na EPR: 3 100 Kč
- Návrh na exekuci: 3 100 Kč
- Režijní paušál: 300 Kč/úkon
Celkem: cca 12 400 Kč + DPH
- Soudní poplatek:
- 5 % z hodnoty žaloby: 2 500 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. (resp. 4 % v případě elektronického platebního rozkazu)
Varianta 1: Vymoženo v plné výši (EPR na 50 000 Kč)
Dlužník hradí:
- 50 000 Kč (jistina)
- 2 500 Kč (soudní poplatek)
- cca 12 400 Kč + DPH (náklady právního zastoupení)
Klient nezaplatí za zastoupení advokátem nic.
Varianta 2: částečný úspěch (EPR na 40 000 Kč)
- Klient uspěl z 4/5 → dlužník hradí 80 % nákladů.
- Klient hradí zbývajících 20 %.
Při nákladech 12 400 Kč + 2 500 Kč:
- Dlužník: cca 11 120 Kč
- Klient naopak protistraně: cca 3 780 Kč
Když si klient vymáhání rozmyslí
Rozhodne-li se klient, že ve vymáhání nebude pokračovat (ať již ve vymáhání jistiny či nákladů), je mu fakturována odměna ve výši podle advokátního tarifu, kterou by jinak uhradil dlužník. Tato situace nastává pouze v případě, kdy klient zastavení iniciuje před vydáním rozhodnutí.