- Účinnost, platnost a použití nového stavebního zákona
Ačkoli byl nový stavební zákon (z. č. 283/2021 Sb.) částečné účinný již od začátku letošního roku, teprve od 1. 7. 2024 začal být účinný v celém znění pro všechna řízení zahájená po tomto datu, a tedy rovněž pro tzv. běžné stavby – pro pozemní stavby jako např. bytové či rodinné domy a s ním počíná i spojené zavedení digitalizace stavebního řízení.
Současně je třeba upozornit, že u řízení zahájených podle nového stavebního zákona do konce roku 2024 dojde k automatickému prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí na dvojnásobek. Na zákonem nově stanovené lhůty si budeme muset ještě půl roku počkat.
Rovněž u žádostí podaných do 30. 6. 2027 a staveb zahájených do tohoto data lze namísto projektové dokumentace zpracované podle nového stavebního zákona použít i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů. Závazná stanoviska, souhlasy, vyjádření, územní rozhodnutí, stavební, společná povolení apod. získaná za dosavadní úpravy budou za splnění určitých podmínek využitelná i pro řízení dle nového stavebního zákona.
U žádostí podaných do 30. 6. 2024, se poté řízení povede a dokončí podle dosavadních právních předpisů, tj. podle starého stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ve znění do 31. 12. 2023.
2. Jediné řízení spojené s jediným razítkem?
Dosavadní dvě řízení – o umístění a povolení stavby nahrazuje nový stavební zákon pouze jedním řízením, v jehož rámci se stavba umístí i povolí. Z pohledu stavebníka se bude jednat o dlouho očekáváné, tzv. jedno razítko. Nový stavební zákon rovněž stanovuje pevné lhůty pro vydání rozhodnutí, tedy 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě tzv. jednoduché stavby, 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech.
Ke změně dochází i v oblasti závazných stanovisek, kdy nově platí, že nedodá-li stavebník ke své žádosti všechna nebo některá závazná stanoviska, vyžádá si je stavební úřad u dotčených orgánů sám.
Vedle výše uvedeného dále platí, že bude-li žádost o povolení stavby zamítnuta, nově nebude moci odvolací stavební úřad rozhodnutí vydané podřízeným úřadem rušit a vracet, ale bude muset rozhodnout s „konečnou platností“. Tím by mělo dojít k zásadnímu urychlení řízení a vydání rozhodnutí, neboť nebude docházet k opakovanému posuzování a rozhodování ve věci stavebním úřadem prvního stupně.
3. Dodatečné povolování černých staveb
Dosavadní právní úprava nebyla k tzv. černým stavbám (jedná se zejm. o stavby provedené bez povolení nebo v rozporu s vydaným povolením, se zákonem atd.) úplně přísná, jejich dodatečné povolení bylo poměrně častou praxí a v některých případech docházelo i k zneužívání tohoto institutu. Nová právní úprava v oblasti černých staveb proto podmínky pro jejich dodatečné povolení zpřísňuje a rozšiřuje.
4. Jednotné enviromentální stanovisko
Další novinkou je jednotné environmentální stanovisko, které zavádí zákon č. 148/2023 Sb. o jednotném environmentálním stanovisku. Vydává se ve formě závazného stanoviska podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA nebo záměry ostatní, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního.
Vydáváním jednotných environmentálních stanovisek dojde ke koncentraci správních úkonů potřebných pro povolení záměru z hlediska životního prostředí do úkonu jednoho. Namísto několika správních úkonů vydávaných dosud často vícero orgány působícími na úseku ochrany životního prostředí bude vydáván pouze jediný správní úkon. Bude přitom na stavebníkovi, zda si o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádá ještě před vedením řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez vydání jednotného environmentálního stanoviska – v takovém případě si jej u orgánu ochrany životního vyžádá stavební úřad.
5. Územně plánovací dokumentace
Územně plánovací dokumentace se bude dle nové právní úpravy povinně vyhotovovat v jednotném procesu v elektronické verzi a ve stejném sjednoceném standardu. Výjimku z těchto standardů mají vymezená větší města, která mají možnost vydávat vlastní stavební předpisy, což však samo o sobě není úplně novinkou, když toto umožňovala i předchozí právní úprava. Například v hlavním městě Praze se jedná o Nařízení hlavního města Prahy o požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).